Včerejší večerní předpověď počasí na dnešek v Krkonoších byla dost strašidelná. Předpovídali bouřky, krupobití, silné deště a vítr. Naštěstí se ranní předpověď už dost lišila a v Jilemnici dokonce svítilo slunce. Měla jsem v plánu jet na Zlaté návrší autobusem, jít kolem Labské boudy k pramenu Labe a odtud dolů do Harrachova. Říkala jsem si, že...

Do Krkonoš jsem kdysi jezdívala poměrně často, ale stále je hodně míst, kde jsem nikdy nebyla. Jedním z nich jsou Kozí hřbety, a tam jsem se vypravila dnes. Cestu jsem začala na Sněžce, kam jsem vyjela lanovkou. Velká převýšení pro mě už bohužel moc nejsou. Po červené a modré značce jsem sešla do Obřího sedla a pokračovala dál přes Úpské...

Verneřické České středohoří jsem začala poznávat až vloni. Když jsem tu byla poprvé, krajina mě opravdu okouzlila, a navíc se mi zdálo, že je ještě nedotčená silným turistickým ruchem. Od svého prvního výletu jsem tady byla už několikrát. Dnes jsem se vypravila na zříceniny dvou hradů – na Pannu a na Kalich. Oba dva byly stavěny jako vojenské...

Minulý rok jsem šla z vrcholu Sedla do Liběšic a cestou jsem při výhledu do kraje směrem k východu viděla dva výrazné kopce. Jejich jména jsem neznala. Musela jsem se podívat do mapy. Jmenují se Vlhošť a Ronov. Neznala jsem ale ani krajinu, ve které tyto kopce leží, a proto jsem si sem naplánovala dva výlety. A na ten první,...

Kdysi mi jeden kamarád vyprávěl o krásenské rozhledně. Později jsem ji viděla na fotografii a musím říct, že mě opravdu zaujala a přála jsem si ji navštívit. Jenže dostat se do Krásna z Prahy veřejnou dopravou není zas taková legrace. Dnes mi to trvalo téměř 5 hodin, ale cestou se mi podařilo vyfotografovat si hrad Loket a prohlédnout si i...

Jihovýchodní kout Moravy jsem neznala. Sice jsem tudy kdysi projížděla a znám i název Moravské Kopanice, jak se tomuto území říká, ale to je tak asi všechno. Proto jsem se sem dnes vypravila.

Poslední den pobytu v jihovýchodním koutě Moravy jsem hned ráno odjela autobusem přes Bojkovice na zastávku nad Luhačovicemi, která se jmenuje Žilín, Paseky. Odtud jsem pak po červené místní a žluté značce sešla do Luhačovic k pramenu Aloiska. Když jsem sem přišla, řekla jsem si, že bych si mohla cestu trochu prodloužit a připomenout si procházky,...

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena byla 12. dubna 1976. Její rozloha činí 410 km², nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 174 až 614 metrů, a nejvyšším bodem je vrchol Vlhoště. Krajina má kaňonovitý charakter. Jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary – skalní převisy, drobné jeskyně,...

V Průhonickém parku jsem už byla několikrát. Vždycky to ale bylo příliš brzy nebo příliš pozdě, a tak jsem kvetoucí rododendrony a azalky nikdy neviděla. Povedlo se mi to až dnes. O parku a jeho historii jsem psala dost podrobně v minulém článku z 29. července 2022, a proto dnes zopakuji jen krátce jeho historii a zmíním se o hraběti...

Rejvíz jsem navštívila před několika dny, ale naplánovala jsem si odtud ještě další cestu. Po červené turistické značce jsem se vydala nejprve kolem Chlapeckých skal, což je asi 10 m skalní blok, k vrchu Bílé skály (922 m). Červená značka vrch obchází, ale na vrchol vedla cesta, a tak jsem se tam vydala. Myslela jsem si, že na vrcholu budou...