Černohorské rašeliniště

Na Černou horu jsem se chystala kvůli Černohorskému rašeliništi. Cestu jsem si plánovala už od loňska, ale protože se mi z domova do těchto míst dost obtížně cestuje, nakonec se mi výlet podařil až dnes. Tentokrát jsem nevyrazila sama, ale šla jsem s kamarádkou Zdenou.

Přijeli jsme autem až na parkoviště u lanovky a lanovkou vyjely nahoru. Zašly jsme se nejprve podívat do míst u bývalé Sokolské boudy, odkud je výhled do kraje. Zdena si toto místo pamatovala, když tady ještě bouda stávala.

Černá hora s nadmořskou výškou 1300 metrů leží ve východních Krkonoších. Na její vrchol jezdí osmimístná kabinová lanovka s názvem Černohorský express, která byla zprovozněna v roce 2006. K zajímavostem patří, že lyžařský areál na Černé hoře je největším lyžařským areálem v České republice.

Kousek od stanice lanovky stojí rozhledna Černá hora (Panorama). Rozhledna byla vybudována z původního sloupu bývalé lanové dráhy. Nahoru na ochoz ocelové konstrukce vede do výše 21 metrů 106 schodů a nachází se odtud nádherný pohled na panorama Krkonoš a českou kotlinou. Dvěma dalekohledy je možné si prohlédnout detaily i na vrcholu Sněžky. Při dobré viditelnosti jsou z vyhlídkové plošiny vidět Jeseníky, Orlické hory, Českomoravská vrchovina, dominanty Českého ráje i krajina v sousedním Polsku. Rozhledna na Černé hoře je teď v září otevřená jen v sobotu a neděli.

Rozhledna Černá hora, cesta kolem rašeliniště, Černohorské rašeliniště, vyhlídková věž u Černohorského rašeliniště

Od vyhlídky u bývalé Sokolské boudy jsme se vydali po žluté turistické značce směrem k Černohorskému rašeliništi, ležící už přes 6000 let v sedle mezi Černou a Světlou horou. Toto staré rašeliniště se rozkládá v nadmořské výšce okolo 1200 m n. m. v místech s dostatečným úhrnem srážek. Jedná se o místo s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Kolem rašeliniště vede povalový chodník s naučnou stezkou. Na stezce se nachází vyhlídková věž, ze které je na celé rašeliniště dobrý výhled. I na tu jsme zašly.

Po žluté turistické značce jsme došly až místu s názvem Pěticestí. Tady jsme turistickou značku opustily a cestu si trochu zkrátily po lesních cestách na zelenou turistickou značku.

Výhled z cesty směrem na Sněžku, na sedlo s Úpským rašeliništěm a na Studniční horu, výhled z cesty po zelené turistické značce na hlavní krkonošský hřeben, výhled k jihu z cesty do Janských Lázní 

Po zelené turistické značce jsme došly až na rozcestí Pražačka nad Horním Maršovem. Odtud jsme se po modré turistické značce vypravily k cíli naší cesty - do Janských Lázní.

Janské Lázně, malebné město v Krkonoších, mají bohatou historii sahající až do roku 1006, kdy byl objeven zdejší teplý pramen. Lázeňské město založil kníže Jan Adolf ze Schwarzenbergu v roce 1677 a proslavilo se léčbou dětské obrny. Dnes nabízejí Janské Lázně nejen lázeňskou péči, ale i lyžování. K dispozici jsou i moderní lanovky na Černou horu. K zajímavostem patří, že v roce 1925 zde proběhlo první mistrovství světa v klasickém lyžování

Parčík před kolonádou a interiér kolonády

Zdena odjížděla domů autem, ale já jsem se vracela domů autobusem. Do odjezdu autobusu zbývala asi půlhodina, a tak jsme společně došly ke kolonádě, odkud autobus odjíždí, povídaly si a procházely se.

Cesta domů autobusem a pak ještě dvěma vlaky a dalším autobusem je sice úmorná, ale těšilo mě, že jsme prožily krásný den v horách. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko, bylo docela teplo a výhledy na Sněžku a celý krkonošský hřeben byly nádherné.

Černá hora v Krkonoších – 17. září 2026