Zasněžený hřbitov bláznů

V Praze máme sníh. Je to dost nezvyklé, ale hezké. Minulý večer ještě trochu přisněžilo, a tak jsem si ráno řekla, že se zajdu podívat k bohnickému "Hřbitovu bláznů". Už jsem o něm psala a článek zveřejnila i na této stránce, takže k jeho historii není moc co dodat. Snad jen pár informací o revitalizaci hřbitova a hřbitovní kaple, která začala minulý rok a měla by být dokončená do poloviny roku současného.

Hřbitov byl založen a otevřen 12. září 1909 jako součást Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Určen byl především k pohřbívání zesnulých pacientů. Roku 1951 byl zrušen ústavní kostel i ústavní duchovní správa, a na území hřbitova se rovněž přestalo pohřbívat. Za dobu svého trvání na něm bylo pohřbeno přes čtyři tisíce osob.

Hřbitov bláznů – pohled od zadní brány. zasněžené hroby

Revitalizace hřbitova probíhá od prosince 2025 s cílem proměnit zanedbaný areál v důstojné pietní místo. První etapou je rekonstrukce torza kaple s plánovanou expozicí o historii místa a osudech zde pohřbených. Dokončení se plánuje před letními prázdninami 2026.

Architektonické řešení připravilo studio OHA architects (autorem je Ondřej Hronek). Podle návrhu bude dochované torzo kaple zpevněno a původní dřevěnou střechu nahradí otevřená ocelová konstrukce inspirovaná trnovou korunou, symbolizující bolest i naději. Otevřenost střechy má připomínat zranitelnost místa a respekt k jeho minulosti.

Našla jsem vyjádření autora Ondřeje Hronka k revitalizaci hřbitova: "Urbanistické řešení vychází z historie areálu, reaguje na jeho současný stav a respektuje pietní charakter hřbitova. Zásahy jsou záměrně minimální a soustředí se na obnovu tří hlavních dominant – kaple, mohyly a kříže – a části původních cest. Cílem je zachovat silný genius loci místa, nikoli ho přepisovat."

 Hřbitov je skutečně zvláštní. Téměř na celém jeho území jsou viditelné hroby, pokryté břečťanem a nyní sněhem, mezi kterými se občas zdvihá kamenný náhrobek. Jak už jsem někde psala, o hřbitovech by se dalo obecně říct, že symbolizují pomíjivost času. A u tohoto bohnického je to ještě zřetelnější. Proto je dobře, že projekt počítá se zachováním jeho atmosféry.

Vizualizace návrhu kaple (z internetu), fotografie kaple z 31. 7. 2022

Ruina kaple nebude kompletně přestavěna na moderní objekt, ale spíše konzervována a doplněna tak, aby byla důstojným prostorem pro rozjímání. Nové zásahy do původní konstrukce budou provedeny soudobými materiály (např. beton, kov), které kontrastují s původním cihlovým zdivem, ale zároveň jej nechávají vyniknout. Návrh rovněž klade důraz na intimní a klidnou atmosféru místa.

Po dokončení kaple chce Praha 8 pokračovat dalšími etapami – obnovou cest, hřbitovní zdi, mohyly a instalací nového kříže na piedestalu po původním kříži v hlavní ose hřbitova. Piedestal bude opraven a doplněn o nový kříž z cortenu, v jehož siluetách lze abstrahovaně vidět postavy jako připomínku pohnutých osudů zde pohřbených. Návrh cest respektuje původní plán Nové pohřbívání zde možné nebude, cílem je zachovat jedinečnou atmosféru a připomenout historii tohoto tichého a výjimečného místa.

Počasí je pro venkovní práce na kapli nepříznivé, a tak se v současnosti na její opravě nepracuje. Hřbitov byl ale otevřený, a tak jsem si několik fotografií udělala. I když sem chodívám poměrně často, ještě nikdy jsem ho pod sněhem neviděla.

Pohled z vyhlídky nad Bohnickým údolím, cesta do Drahanského údolí, větrolam k Čimicům

Kousek od hřbitova je pěkná vyhlídka nad Bohnickým údolím. Zastavila jsem se i tady, a odtud zašla k zadní (západní) bráně hřbitova a pak pokračovala směrem k Drahanskému údolí. Obě tato údolí spolu s Čimickým údolím jsou chráněna jako Přírodní park Drahaň – Troja.

Oblast přírodního parku Drahaň – Troja se rozprostírá podél Vltavy od Jabloňky až po Drahanskou rokli pod Dolními Chabry. Na jeho území se nachází botanická zahrada, zoologická zahrada a zhruba 12 zvláště chráněných území, ale i hradiště Zámka nebo hradiště na Farkách. Přírodní park zahrnuje rovněž strmé skalnaté srázy v údolí Vltavy i údolí Čimické, Bohnické a Drahanské. Nejnižším bodem území je břeh Vltavy (176 m n. m.) a naopak nejvyšším bodem je buližníková Velká skála (314 m n. m.). 

Po žluté turistické značce jsem prošla Drahanským údolím až k mlýnu a pokračovala nahoru na pláň. Ta leží nad jednotlivými údolími, které se do ní hluboko zařezávají. Přes pláň vede k Čimicům větrolam vysázený z třech řad lip a křovin. Jím jsem došla k prvním domům obce, a tady už vlastně můj výlet skončil. Z Čimic jsem odjela autobusem domů.

Dnešní počasí nebylo pro výlet zrovna nejlepší. Nebyla sice žádná veliká zima, ale obloha byla zatažená nízkými mraky. A také to místy hodně klouzalo.

Hřbitov bláznů pod sněhem – 4. února 2026