Velhartice

04.06.2022

Velhartický hrad jsem mnohokrát viděla v televizi, ale navštívila jsem ho až dnes. Byl to můj třetí výlet z třídenní cesty do Sušice. Do Velhartic, městyse s necelým 1000 obyvatel, jsem přijela autobusem a hned se vypravila k hradu. Jen na náměstí jsem si vyfotografovala kostel Narození Panny Marie. Tento původně románský kostel byl počátkem 14. století goticky rozšířen. Později byl ještě upravovaný renesančně a barokně. Je to dvoulodní stavba s gotickým presbytářem, asymetricky umístěnou románskou věží v západním průčelí a hranolovou věží při presbytáři.

Když jsem přijela do Velhartic, pršelo. Prohlídka hradu začínala za více jak hodinu, a tak jsem si koupila jen vstupenku, která opravňuje k prohlídce hradu bez průvodce. K tomu jsem si zakoupila ještě brožuru s informacemi o historii hradu. Zašla jsem také na výstavu v bývalém hradním pivovaru, zaměřenou hlavně na Martina de Hoeff Huertu, který hrad získal jako konfiskovaný majetek v době Třicetileté války a nechal si na horním nádvoří postavit pozdně renesanční zámek. Výstava je součástí vstupného do hradu.

Velhartický hrad byl založen mezi roky 1290 - 1310, jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV. O tom mladším píše Jan Neruda v Romanci o Karlu IV.: Král Karel s Buškem z Velhartic teď usedli si k dubovému stolu - ti dva už pili mnohou číši spolu...

Dle doposud dostupných poznatků byl hrad v nejrannější podobě situován v nejjižnější části skalního ostrohu (dnešní horní nádvoří) uvnitř vysoké obvodové hradby s cimbuřím. Právě skalní sráz diktuje poměrně nepravidelný půdorys hradu. Ve středověku byl tento sráz spadající příkře k řece Ostružné součástí obranného systému pevnosti. První kamennou stavbou hradu byl na jeho počátku jen Jižní palác s malou věžičkou nad kaplí.

Most, Rajský palác, v pozadí Huertovo křídlo -Rajský palác - věž Putna, most, Rajský palác, Huertovo křídlo- Jižní palác, Huertovo křídlo

Na počátku 14. století byl v severní části opevněného areálu postaven nový rozměrný palác, který se nazývá Rajský. Oba paláce - Jižní a Rajský - byly vzájemně propojené ochozy na hradbách a mezi nimi tak vnikl prostor, který vyplňovaly většinou dřevěné účelové stavby, i když je možné, že i zde při východní hradbě stávala nižší kamenná stavba. Jádro hradu poté tedy tvořily dva paláce vzájemně propojené hradbami - tehdy módní takzvaná dvoupalácová disposice.

Severní palác, reprezentativní Rajský dům, stojí na nejvyšším místě hradní skály. Je to stavba značné výšky a zajímavého půdorysu ve tvaru písmene D. Kamenné je u tohoto paláce pouze obvodové zdivo, vnitřní konstrukce byly výhradně dřevěné. Z jihozápadního rohu paláce vybíhá hradba (nyní již pouze zbytek) uzavírající horní nádvoří od jihozápadu. Součástí této hradby je výrazný gotický portál vchodu na horní nádvoří. Hradba uzavírající nádvoří ze strany východní se zachovala ne příliš narušena, jelikož tvoří zadní stěnu pozdně renesančního Huertova křídla. Tato hradba přechází v druhý gotický palác situovaný na nejjižnějším cípu hradního ostrohu. Jižní gotický palác se stal při přestavbách v 17. století součástí Huertova křídla.

Aby bylo lépe kryto poměrně snadno přístupné severozápadní čelo hradu, byla pravděpodobně v první polovině 15. století vybudována předsunutá velká hranolová obytná věž - donjon, která hrad kryla svou hmotou. Masivní věž o rozměrech 9,25 x 18 m má více jak 2,5 m silné zdi. Věž je spojená se severním palácem starého hradu - Rajským domem - dlouhým kamenným mostem, který je v hradních areálech střední Evropy zcela ojedinělým zjevem. Most je dlouhý 32m, široký 3m a vysoký téměř 10m, se čtyřmi lomenými oblouky na masívních válcovitých pilířích. Tato stavba umožňovala poměrně zajímavý a progresivní způsob obrany hradu v případě jeho dobývání. Kdyby se nepříteli podařilo zmocnit paláce, mohli obránci hradu ustoupit z jeho druhého patra na most, který mohl být dočasně hájen, a tím zpomalit postup nepřítele k poslednímu opěrnému bodu hradní obrany - velké věži (donjonu), které se říká Putna. V ní mohl zbytek posádky klást poslední odpor. Pochopitelně byl možný i postup opačný, od velké věže k Rajskému domu, přičemž padací můstky na obou stranách mostu dovolovaly přístup oboustranně znemožnit. Jediný možný přístup do věže byl po padacím můstku z velkého kamenného mostu - tedy až v úrovni druhého podlaží. Současný vchod vznikl v předminulém století.

Obranyschopnost hradu byla ještě zvýšena v 15. století hradbou obepínající celou novou část hradu, přecházející v severní a severovýchodní části v hluboký ve skále tesaný suchý hradní příkop a val, nasypaný z materiálu vytěženého z příkopu. Součástí této hradby byla vrátnice s širokým gotickým portálem, kterým se do hradu dnes vstupuje a tehdy moderní flankovací a hrotité bašty, umožňující efektivnější obranu hradeb. Přechod přes hradní příkop umožňoval dřevěný padací most. Na spodním nádvoří, které bylo novou hradbou obehnáno vyrostly rozličné hospodářské stavby. Nejvýraznější z nich je stavba dvouštítového hradního pivovaru. Stavba nepravidelného půdorysu, která pohledově nádherně vyvažuje úzkou a vysokou stavbu jižního gotického paláce.

Huertovo křídlo, hradní pivovar, jedna ze staveb skanzenu, kostel Narození Panny Marie na náměstí ve Velharticích

V držení rodu pánů z Velhartic zůstal hrad do roku 1390, kdy sňatkem přešel v majetek Jana z Hradce, jehož syn Menhart, nejvyšší purkrabí Království českého, odpůrce Jiřího z Poděbrad, často na Velharticích sídlil. Chtěje znemožnit korunovaci Jiřího z Poděbrad králem, ukryl Menhart na velhartickém hradě tajně korunovační klenoty Království českého, k nimž měl vzhledem ke své funkci přístup. Tím byly zdi tohoto hradu poctěny důvěrou opravdu nevšední. Existuje domněnka, že věž Putna byla postavena hlavně jako úkryt pro tyto korunovační klenoty.

Jedním z dalších významných držitelů hradu byl v 15 stol. Zdeněk Lev z Rožmitálu který získal pro velhartické panství několik dalších privilegií např. možnost těžit drahé kovy. Doba třicetileté války zastihla velhartický hrad v nepříliš utěšeném stavu, a tak se císařský generál Martin de Hoeff Huerta, který jej jako konfiskovaný majetek získal, rozhodl pro jeho rozsáhlou přestavbou. Za jeho držení byl vystavěn ve východní části horního nádvoří nový pozdně renesanční palác. Jméno Martina de Hoeff Huerty provází z období jeho vlády na velhartickém panství mnoho hrůzostrašných pověstí, kdy se svými třiceti jezdci tvrdě rekatolizoval zdejší kraj. Že jeho působení na Velharticích však nebylo pro poddané jenom utrpením dokazuje to, že např.pro velhartické zrušil robotu. Ale podle toho, co se o tomto majiteli panství ví, bylo toho horšího zřejmě víc.

Prohlédla jsem si, co bylo možné, udělala jsem si pár fotografií, a ještě se zastavila u maličkého skanzenu přímo před hradem. Tento soubor staveb lidové architektury je tvořen hodnotnými stavbami lidové architektury přenesenými sem z pošumavského předhůří. Stavby sem byly přeneseny z důvodu nemožnosti jejich záchrany v místech, kde původně stávaly.

Odtud jsem si už vydala na autobusovou zastávku. Cestou se zas hodně rozpršelo, a tak jsem nakonec byla ráda, když jsem na zastávku došla. Přes Klatovy jsem se odtud vrátila do Prahy. Byl to takový mokrý výlet, ale přece jen jsem měla štěstí. V době, kdy jsem se po hradě procházela, téměř nepršelo. A když jsem se dívala z vyhlídky u jižního paláce dolů do hlubokého údolí Ostružné a z lesů stoupala pára, mělo místo zvláštní kouzelnou atmosféru.

Velhartice - 24. 5. 2022