Rozhledna Varhošť

České středohoří je rozděleno hlubokým údolím Labe na dva geomorfologické podcelky: Verneřické středohoří na pravém břehu Labe a Milešovské středohoří na jeho levém břehu. K významným vrchům západní části patří kromě nejvyšší hory Milešovky (837 m) dále Hradišťany (753 m), Kletečná (706 m) a Lovoš (573 m). Ve východní části, oddělené Labem, jsou kopce poněkud nižší – nejvyšší z nich je Sedlo (727 m).

Západní část s význačnými vrcholy jsem už navštívila několikrát, ale východní část moc neznám. Sice jsem už byla i tady, ale v podstatě jsem se držela jen oblasti podél řeky – Tři kříže, Kamýk,.. Dnes jsem se do této oblasti vypravila znovu a už cestou autobusem z Ústí nad Labem do Tašova, kde jsem výlet začínala, jsem žasla nad krásou krajiny.

Z Tašova jsem se vypravila po žluté turistické značce do obce Čeřeniště. Moje další cesta vedla po červené značce až na planinu s pastvinami, kde se také nachází rozcestník turistických cest. Odkud se mi naskýtal výhled na kopce východní část Českého středohoří a také na vrch Varhošť, který byl jedním z cílů mé cesty. Po modré turistické značce jsem pak došla do Sedla pod Varhoštěm a pokračovala dál po žluté značce na jeho vrchol (638 m) s rozhlednou.

Rozhledna na vrchu Varhošť, výhled z planiny na Varhošť (v pozadí Milešovka), pohled z rozhledny na planinu, po které jsem šla

Rozhledna Varhošť stojí na vrcholu čedičového vrchu Varhošť. Po zdolání 68 schodů se otvírá výhled na Říp, Hazmburk, Lovoš, Milešovku, Kletečnou nebo Krušné hory. Rozhledna je 15 m vysoká se třemi vyhlídkovými plošinami. Je celoročně volně přístupná.

Jeden z čeřenišských domů a cesta z obce Čeřeniště na planinu 

Z vrcholu jsem pokračovala po žluté turistické značce přes Krkavčí skálu (445 m) k Sebuzínu. Cesta přes Krkavčí skálu a pak ještě dál po stezičce po poměrném strmém úbočí kopce na jehož vrcholu skály stojí, je sice poněkud obtížná, ale vyhlídka z Krkavčí skály určitě stojí za to.

Krkavčí skály, výhled z Krkavčí skály na Labe a Dolní Zálezly, pohled na Krkavčí skálu od Sebuzína

Po turistické značce jsem přišla k silnici do Sebuzína a pak kousek po ní k odbočce na místní cestu, po které jsem došla k Labi a na autobusovou zastávku. Přes Ústí nad Labem jsem se vrátila domů.

Byla to krásná cesta. Krajina, jak už jsem psala, mě okouzlila, a tak jsem si sem hned naplánovala další výlety. I když cestuji poměrně dost, pořád je co objevovat.

Tašov – Sebuzín – 2. října 2025