Rešovské vodopády a Křížový vrch

Po závodě orientačního běhu v Horním Městě jsem se vypravila k Rešovským vodopádům na říčce Huntavě a odtud po žluté značce do obce Ruda, nad níž se nachází Křížový vrch s krásnou křížovou cestou a kalvárií. Horní Městěo je obec ležící v okrese Bruntál, jihozápadně od Rýmařova. Žije zde asi 800 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1398, kdy zde ležela osada s názvem Hankštejn.

Nejstarší doklady o dolování spadají do roku 1402. Z písemných údajů a zpráv vyplývá, že oblast Horní Město - Skály náleží k nejstarším a nejdůležitějším hornickým centrům v Jeseníkách. Do konce 16. století probíhalo dolování stříbronosného galenitu a od 17. století s úpadkem dolů na stříbro se rozvíjí těžba železných rud. Díky dočasně prosperujícím železnorudným dolům v okolí Horního Města a Rýmařova nastává rozmach železářských podniků, vybudovaných hrabětem Harrachem. Později pro značné náklady při ztížených podmínkách vlivem kolísání v mocnostech a kvalitě rud dochází k jejich úpadku a konečnému zániku. Roku 1880 dochází k úplnému zastavení těžby.

V Horním Městě se nalézá výstavný kostel sv. Maří Magdalény. Byl vybudovaný v letech 1611-12, a později v letech 1659-60 rozšířen a v dalším období ještě upravován. Roku 1741 byla k presbytáři přistavěna kaple sv. Anny. Jedná se o renesanční stavbu severského typu. Interiér kostela zdobí fresky z roku 1746. Kostel jsem sice z dálky viděla, ale až k němu jsem nešla.

Rešovské vodopády tvoří asi dvě stě metrů dlouhá, zhruba deset metrů široká kaňonovitá soutěska, jejíž stěny se tyčí do dvacetimetrové výšky. Voda říčky Huntavy postupně padá z několika stupňů, z nichž ten nejvyšší měří okolo deseti metrů.

Rešovské vodopády

Tato romantická přírodní lokalita je turisticky oblíbeným místem. Proto byla v údolí zřízena trasa, která provádí pěší návštěvníky nejkrásnějšími partiemi údolí a skalního kaňonu podél toku Huntavy, což je umožněno systémem dřevěných mostů, schodů a lávek doplněným vyhlídkami na nejpozoruhodnější partie. Trasa vede po značené turistické stezce. Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn. Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády mimo vodopádů chrání i rozmanitou květenu a zvířenu. V kaňonovitém údolí se kolem vodopádů zachovaly původní jedlobučiny s kapradinami, mechová společenstva stinných skal a padlých kmenů.

Cesta po zelené turistické značce byla zpočátku velmi pohodlná, později v oblasti vodopádů vedla po kamenech nebo dřevěných lávkách, ale pozdější cesta po žluté turistické značce byla velmi strmá. Nakonec se mi po ní podařilo vystoupat na planinu a dojít do obce Ruda, kde jsme byli ubytováni v příjemném penzionu Pod Křížovým vrchem.

Trochu jsem si odpočinula a později odpoledne se s kamarády vypravila na Křížový vrch podél čtrnácti zastavení křížové cesty z roku 1760, která začíná u kostela Panny Marie Sněžné. Kostel Panny Marie Sněžné je jednolodní barokní stavba, kterou dal zbudovat v letech 1756-58 uničovský rychtář Jiří Gröschelsberger jako poděkování za záchranu svého života při nebezpečném pádu do rokle ve zdejším lese. V interiéru kostela se nachází mramorový oltář s kopií obrazu z římské baziliky Panny Marie Sněžné a sochy sv. Jáchyma a sv. Anny.

Také Křížovou cestu nechal na svůj náklad zřídil v roce 1760 Jiří Gröschelsberger. Od kostela na blízký Křížový vrch nechal postavit 14 zastavení křížové cesty včetně Kalvárie. Spolu s manželkou ke kostelu připojili významnou nadaci k zajištění provozu v budoucnosti.

Kostel Panny Marie Sněžné, zastavení křížové cesty, Kalvárie, výhled do kraje z Křížového vrchu

Křížová cesta od filiálního kostela Panny Marie Sněžné končí na blízkém Křížovém vrchu (589 m n. m.), kde je umístěno monumentální sousoší kalvárie jako 12. zastavení. Po něm následují ještě dvě zastavení, kterými soubor končí. Křížový vrch tvoří výraznou dominantu krajiny a poskytuje daleký výhled ve spojení s duchovním zážitkem.

Soubor vyniká neobyčejným výtvarným a kompozičním řešením. Jednotlivá zastavení tvoří ozdobné, asi 3,5 metru vysoké sloupy z maletínského a mladějovického pískovce. Na tvarovaných soklech jsou ve střední části umístěna zrcadla s tesanými nápisy v němčině, které popisují jednotlivé výjevy zastavení. Výrazná římsa nese nástavec srdcovitého tvaru. V kartuších na přední straně jsou vlastní reliéfy, na zadní části jsou vytesána jména donátorů, kteří se podíleli na opravě v 19. století. Sloupy jsou zakončeny křížem, který jako by vyrůstal z vrcholu srdce.

Dvanácté zastavení - Ukřižování - je pojato odlišně a vytváří dominantu celého souboru (výška cca 7 m). Má podobu figurálního sousoší, kde na masivním podstavci stojí kříž s tělem Ježíše Krista. U paty kříže klečí Máří Magdaléna, po stranách na nižších soklech stojí vlevo postavy Panny Marie a vpravo Jana Evangelisty.

Autor díla dosud nebyl spolehlivě určen. Soubor byl opravován v roce 1836 a v 2. polovině 20. století na něm bylo provedeno několik restaurátorských zásahů. Největší oprava byla provedena v letech 2008-2009 olomouckým ateliérem restaurátora Ladislava Werkmana. Od 1. července 2018 je křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné národní kulturní památkou.

Rešovské vodopády a Křížový vrch - 25. června 2022