Příhrazské skály

Kdysi jsem jezdívala s kamarády z horolezeckého oddílu do skal. Při lezení jsem se sice docela bála a moc jsem nelezla, ale v oddíle jsem měla kamarády a v přírodě nám bylo moc dobře. Byla jsem tenkrát i v Příhrazských skalách, kam jsem se vypravila právě dnes.

Cestu jsem začala v obci Březina. Po modré turistické značce jsem došla do borového lesa na severním úpatí skalního hřebene. Byla jsem tady docela brzo – krátce po desáté – a tak byla příroda kolem taková svěží. Cítila jsem se krásně – písčitá cesta uprostřed lesa s malými skalkami. A nad hlavou mi kroužilo hejno vran nebo havranů. Nerozeznám je. Vzpomněla jsem si na jednou písničku z doby mého nládí: "Až nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran,… budeš spát pod širákem, jak tě znám …". To už je ale skoro historie.

Po modré značce jsem došla do Příhraz ke koupališti. I tady jsem už kdysi byla. Jednou odpoledne jsme se sem zašli místo lezení vykoupat. Koupaliště tu stále je, ale prorostlé křovinami. Kolem koupaliště vede červená turistická značka, po které jsem chtěla vystoupat na hřeben a po něm se vrátit zpátky do Březiny. Zpočátku značka vedla po pěkné cestě. To už se mi několikrát nevyplatilo – jdu, přemýšlím o hloupostech, nedávám pozor a nevšimnu si odbočky. A to se mi stalo i dnes. Zašla jsem si víc jak půl km. Naštěstí jsem nevymýšlela žádný jiný postup, a vrátila se k poslední značce a odbočku našla.

Údolí u Příhraz, cesta lesem k osadě Příhrazy, schody na skalní hřeben

Cesta na hřeben vedla po schodech, zpevněných dubovými kmínky. I když převýšení bylo značné, šlo se mi nahoru docela dobře. I cesta po hřebeni stála za to. Chvíli jdete po okraji skal, chvílemi musíte vystoupat po žebřících, a pak zase jdete "jen po obyčejné cestě" lesem… Z mnoha míst je krásný rozhled do kraje.

Na hřebeni jsem se dostala do místa, kde by se měly nalézat pozůstatky původně dřevěného hradu, který se jmenuje Staré hrady u Příhraz. Jeho historie je známá pouze z archeologických pramenů, které datují jeho existenci do 13. století a 14.-15. století. Výraznými relikty by měly být dva tesané příkopy a dále několik tesaných objektů souvisejících se zástavbou a zanesená nepřístupná studna. Já jsem ale bohužel žádný uměle tesaný objekt nenašla.

Žebřík na skalní vyhlídku v místech bývalého hradu, obrázky z cesty po hřebeni

Po červené značce jsem došla k chatě Krásná vyhlídka s restaurací, a odtud už stále mírně dolů k rozcestí se žlutou turistickou značkou, vedoucí zpátky do Březiny. Cesta, kterou jsem si pro dnešní výlet vybrala, vede Přírodní rezervací Příhrazské skály. která byla vyhlášena roku 1999. Důvodem ochrany je geomorfologicky cenné území s významným komplexem skal a přirozeným a polopřirozeným lesním společenstvem.

Příhrazské skály jsou rovněž významnou horolezeckou lokalitou. V databázi Českého horolezeckého svazu je v sektoru Příhrazy evidováno téměř dvě stě pískovcových věží a dalších skalních útvarů, na nichž je vyznačena více než tisícovka lezeckých cest. Pokud jde o obtížnost, téměř polovina těchto cest, celkem 453, je klasifikována stupněm č. 6 UIAA.

Do Březiny jsem přišla jen krátce před odjezdem autobusu do Prahy, ale kdybych přišla pozdě, vůbec by to nevadilo. Autobusy odjíždějí odpoledne každou hodinu. Říkala jsem si, že se sem ještě teď na jaře jednou vrátím. Dnes jsem až po Krásnou vyhlídku nepotkala ani člověka. Slyšíte jen ptáky. A příroda je tak nádherná.

Za dva týdny po tomto výletě jsem se vydala do Příhrazských skal znovu a tehdy jsem cestu začala v osadě Mužský a navštívila jsem i nedaleký vrch Mužský. Krátce se tady o těchto dvou místech také zmíním.

Obec Mužský je malebná vesnička v okrese Mladá Boleslav, proslulá zachovalou lidovou roubenou architekturou. Od roku 1995 je chráněna jako vesnická památková rezervace. Leží v nejvyšším bodě okresu (375-400 m n.m.) na svahu kopce Mužský. První písemná zmínka pochází z roku 1400.

Chalupy kolem návsi, vrch Mužský s památníkem bitvy roku 1866

Několik roubených domů pojizerského typu z 18. a 19. století stojí kolem nepravidelné návsi s krucifixem, zvoničkou a několika vzrostlými stromy. Některé domy mají zděné brány a roubenou dvoupatrovou sýpku se zápražím a pavláčkou.

Z obce jsem se vydala směrem k chatě Krásná vyhlídka. Cestou jsem míjela vrch Mužský (463 m). Říkala jsem si, že už když jsem tady, měla bych se zajít na vrchol také podívat. A to jsem také udělala. Na vrcholu stojí památník bitvy u Mnichova Hradiště v roce 1866, která byla jednou z bitev Prusko rakouské války z roku 1866. Na konci června došlo k řadě krvavých střetů při postupu pruských armád, např. u Náchoda, České Skalice, Trutnova, Mnichova Hradiště a Svinišťan. O výsledku války rozhodlo největší střetnutí dne 3. července 1866 u Hradce Králové. Válka byla velmi intenzivní a rychlá, provázená stovkami menších potyček, které připomíná kolem 1400 pomníků na bojištích.

Příhrazské skály – 5. a 19. března 2026