Prameny

Minulý rok v únoru jsem pobývala v Mariánských lázních. Jednoho dne jsem se vypravila do obce Prameny, abych si tu prohlédla Křížovou cestu. Všude bylo plno sněhu, a právě ten dodával místu zvláštní kouzlo.

Do Pramenů jsem přijela autobusem a hned od autobusové zastávky jsem se vydala po cestě směrem k nedalekému lesu. Kousek za vsí jsem došla k prvnímu zastavení Křížové cesty. Věděla jsem, že by mě měla tato cesta, lemovaná dalšími zastavením, dovést ke kapli. Bohužel jsem odbočku k ní nejprve přešla. Kaple stojí uprostřed lesa, a protože bylo všude spoustu sněhu, nevšimla jsem si několika stop, které k ní vedly. Naštěstí jsem kapli při zpáteční cestě našla.

Zastavení Křížové cesty

Křížová cesta vede ke kapli Panny Marie. Pozdně barokní kaple byla postavena kolem roku 1750. Původně byla i se střechou vysoká téměř 6 metrů. Uvnitř se nacházela dřevěná soška Piety z doby kolem roku 1800 od místního řezbáře. V bezprostředním sousedství kaple byl vztyčený vysoký dřevěný kříž a někdy před rokem 1841 byla pár metrů jižněji postavená prostá dřevěná kaple sv. Kříže. Areál se postupně stal vyhledávaným poutním místem, a byl jím až do poloviny minulého století. Po druhé světové válce ale nastal úpadek, neudržovaná kaple Panny Marie rychle chátrala, až se nakonec zřítila a zbyly jen ruiny obvodových zdí vysoké od jednoho do zhruba dvou metrů. Dřevěnou kaplí sv. Kříže si nejspíš někdo z místních zatopil a kamenné sloupky křížové cesty byly v roce 1973 odvezeny a posloužily jako sloupky oplocení nedalekého stavení.

Další zastavení nedaleko kaple

Původní Křížová cesta byla zřízena v polovině 19. století. Vedla po dnes už částečně zaniklé cestě ke kapli Panny Marie na zalesněném vrchu Kalvárie asi 600 m jihozápadně od obce a sestávala ze 14 zastavení tvořených kamennými sloupky s malbami na plechu. Po roce 1977 bylo osm sloupků odcizeno a použito jako sloupky do plotu u domu v obci a zbylé zmizely také. O záchranu toho, co z kaple a křížové cesty zbylo, se postaral spolek "Oživme Prameny". Do roku 2016 se podařilo posledních šest dochovaných kamenných sloupků křížové cesty po dohodě s novým majitelem domu vrátit na jejich původní místa a osadit je obrázky na dřevěných deskách od malířky Lenky Rochovanské. Zbylá zastavení vytvořily ze dřeva absolventky sochařského ateliéru pražské AVU Barbora Masaříková, Pavla Dundáková, Tereza Vlková a Barbora Kolouchová. Ruiny kaple byly vyklizeny a zabezpečeny proti dalšímu chátrání, a do takto uvolněného "interiéru" byly pořízeny prosté lavice a kovový kříž. Vedle kaple byl opět vztyčený vysoký kříž ze dřeva. V současnosti sice všechna zastavení stojí pořád na svých místech, ale některé obrázky Lenky Rochovanské spadly.

Cesta z obce Prameny ke kapli Panny Marie, les nedaleko kaple, kříž a ruiny bývalé kaple Panny Marie

Obec Prameny (německy Sangerberg) v centrální části Slavkovského lesa má za sebou více než šest a půl století psané historie. Poprvé je zmiňována v roce 1357 jako hornická osada a farní ves. V okolí se těžilo stříbro a cín. Od 16. století se zdejší lidé začali zajímat o využití zdejších minerálních pramenů. V roce 1870 byly jihozápadně od obce založeny malé lázně a tři roky nato, 30. dubna 1873, byly Prameny povýšeny na město. Po druhé světové válce a odsunu německy hovořícího obyvatelstva bylo město až do roku 1954 součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny, a následující čtyři roky sloužilo jako ubytovací prostor havířů Jáchymovských dolů. Výsledek byl zdrcující. V současnosti zde žije jen asi 100 obyvatel.

Se smutným osudem se potkaly i zdejší lázně. Úpadek začal už před koncem první světové války, kdy do hlavního (Rudolfova) pramene pronikla povrchová voda a byl tak na delší dobu znehodnocen. V průběhu 1. světové války byla v lázních ozdravovna pro zraněné s poškozenými plícemi. I po válce zde byla ozdravovna pro pacienty s nemocnými plícemi, s nimiž tu byli léčení také nemocní s TBC. I po roce 1945 zde fungovalo plicní oddělení, ale v roce 1967 v lázeňském areálu stát zřídil Domov důchodců, který však 2. června 1983 vyhořel a už se ho nepodařilo obnovit.

Po pádu komunistického režimu se v obci rozhodlo o vybudování stáčírny minerálních vod a znovuotevření lázní. Obec už měla územní rozhodnutí, stavební povolení i licenci na minerální vody, ale kvůli protestům ochranářů a občanských sdružení byla celá akce zmařena, a to uvrhlo Prameny do dluhů, ze kterých se dodnes nevzpamatovaly. Zatím poslední informace, která "visí" na internetu už od ledna 2019, říká, že: "Zadlužené Prameny na Chebsku prodaly za deset milionů korun své zbývající pozemky s osmi vrty minerálních vod firmě Dmitrije Vajnera, ruského podnikatele a jediného věřitele obce. Díky tomu se dluh obce snížil na 42 milionů korun a nebude již dále úročen."

15. 2. 2022