Modrava-Březník
Šumavu jsem začala poznávat až v pozdějším věku, ale musím říct, že se mi líbí stále víc a víc. Dnes jsem se sice vypravila do oblasti, kterou už trochu znám, ale stále tu jsou ještě cesty, kterými jsem nikdy nešla. Výlet jsem začala v Modravě a po modré turistické značce jsem se podle Modravského potoka vypravila do Březníku. Odtud jsem se pak vracela po zelené turistické značce přes Cikánskou slať zpátky do Modravy.
Modrava leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra. Žije zde asi 100 obyvatel. Nejstarší dochované zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 - trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, mluví se pouze o rybářském využití a pastvinách pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovské bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. V letech 1799-1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Díky rozvoji dřevařství bylo v roce 1804 založeno 6 km jižně od Modravy sídlo Březník (Pürstling). Od roku 1832 pracovala v Modravě továrna na výrobu ozvučného dřeva. Do současnosti se z továrny na břehu Roklanského potoka zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení Lesů ČR. Objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce.
V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce - Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. Jejím projektantem byla vedoucí osobnost české moderní architektury, průkopník moderní architektury a mezinárodně respektovaný architekt Bohuslav Fuchs.
Cesta podle Modravského potoka, Luzenské údolí
Cesta podél Modravského potoka vedla částečně první zónou NP, ve které jsou zařazena nejvzácnější území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami (zejména přirozené a málo pozměněné ekosystémy - přirozené lesy, rašeliniště, jezera). Pro návštěvníky je nutné vědět, že právě s ohledem na cennost a zranitelnost ekosystémů v první zóně, je jejich pohyb omezen na vyznačené turistické trasy. Cesta, zvláště ve vyšší nadmořské výšce, procházela oblastí se spoustou pahýlů suchých stromů, ale opravdu mě překvapilo, že se příroda vzpamatovala a mezi těmito mrtvými stromy roste mnoho nových mladých smrčků a území vypadá celkem zdravě.
Po turistické značce jsem došla až k turistickému rozcestí Březník v Luzenském udolí. V údolí se stéká Luzenský a Březnický potok a jejich soutokem vzniká Modravský potok. V Modravě se pak Modravský potok stéká s Filipohuťským a Roklanským potokem a po jejich soutoku se říčka jmenuje Vydra. A na Čeňkově pile se Vydra stéká s Křemelnou a je tu Otava,....
Luzenské údolí začíná u rozcestí Březník a pokračuje asi tři kilometry proti proudu stejnojmenného potoka. Na východní straně se nad ním tyčí vrcholy Malé a Velké Mokrůvky. Celé údolí se nachází v 1. zóně NP, vyskytují se zde unikátní rašeliniště a podmáčené smrčiny s výskytem vzácných a ohrožených druhů, a proto je do něho přístup veřejnosti zakázán. Z informační tabule v Březníku jsem se dozvěděla se údolím Luznického potoka kdysi vedla pašerácká solná stezka. Psalo se tu, že to byla nebezpečná cesta, pravděpodobně kvůli rašeliništím.
Nad Luzenským údolím při zelené turistické značce stojí budova bývalé myslivny. V roce 1804 byl knížetem Schwarzenbergem zřízen za Modravou nový lesnický revír Pürstling, česky Březník, a byly zde postaveny dřevěná myslivna a hájovna. Myslivna byla v roce 1856 nahrazena kamennou budovou, která zde stojí do dnešní doby. Za první republiky poskytovala ubytování (13 lůžek) a chutnou kuchyni (včetně Protivínského piva). V letech 1998-2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce zchátralé myslivny, zachovávající původní ráz stavby. V dnešní době funguje myslivna jako informační středisko Správy NP Šumava, stálá expozice spisovatele Karla Klostermanna a restaurace. Březnická schwarzenberská myslivna je románové sídlo revírníka Kořána, jednoho z hlavních protagonistů nejznámějšího a nejkrásnějšího románu spisovatele Karla Klostermanna "Ze světa lesních samot".
Luzenské údolí, z cesty po zelené turistické značce, Cikánská slať, cesta do Modravy
Po zelené značce jsem se vydala směrem k Modravě. Asi po 4 km jsem došla k Cikánské slati, která se nachází 2 km jihozápadně od obce Modrava. Slať se nachází v nadmořské výšce 1100 m n. m. a zabírá plochu přibližně 102 ha. Odhadovaná hloubka je asi 620 cm. Porostlá je většinou smrky, klečí a jen místy je luční porost.
V Modravě jsem měla ještě chvíli do odjezdu autobusu do Sušice, a tak jsem si zašla do restaurace na polévku, pak zašla k soutoku Modravského a Filipohuťského potoka a byl čas jít na autobus. V Sušici jsem si pak navečer ještě vyšla na procházku. Tentokrát jsem se šla podívat do parku Santos na břehu Otavy. Je to pěkné místo k procházkám, ale dá se sem jít také s dětmi nebo posedět s přáteli, dát si něco malého k jídlu či pití... V parku je i několik dřevěných plastik.
Modrava - Březník 23. 5. 2022