Labské vyhlídky II
V lednu tohoto roku jsem se vydala na výlet, který jsem nazvala "Labské vyhlídky". Šla jsem tehdy z obce Labská Stráň do Děčína. A ten dnešní výlet by se mohl jmenovat "Labské vyhlídky II." Cestu jsem začala u železniční stanice Radejčín a odtud se vypravila po žluté turistické značce nejprve k Radejčínské rozhledně. I když tato kovová rozhledna nese vysílač mobilního operátora, je přístupná a nabízí krásný výhled do okolí. Vyhlídková plošina je 20 metrů nad zemí a vede na ni 97 schodů. Také jsem vystoupala nahoru a chvíli se tu rozhlížela.
Poté jsem pokračovala dál stále po žluté značce k obci Dubičky. Kousek před vesnicí je odbočka k Doerellově vyhlídce. Dozvěděla jsem se, že si toto vyhlídkové místo oblíbil český malíř krajinomaleb z období romantismu, Ernst Gustav Doerell, a po něm také získala vyhlídka své jméno. Na vyhlídce ho připomíná pamětní deska. I když je tato vyhlídka od turistické cesty vzdálená asi půl km, stojí za to si na ni zajít. Výhled je opravdu krásný.
Radejčínská rozhledna, výhled z Doerellovy vyhlídky a pohled na obec Dubičky s kostelem sv. Barbory
Vrátila jsem zpátky na turistickou značku a po ní došla do obce Dubičky na křižovatku se zelenou turistickou značkou, po které jsem pak pokračovala dál. Nejprve jsem se ale zašla podívat ke kostelu sv. Barbory. Kostel pochází z 16. století, ale po požáru v obci byl na počátku 19. století opravován. Je to jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a polygonální zvonicí nad lodí. V interiéru má dva boční barokní oltáře s obrazy sv. Máří Magdalény a Ukřižování a na hlavním oltáři stojí pozdně gotická socha sv. Barbory z 20. let 16. stol. V kostele se nachází také vzácný zvon z roku 1595 od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka, který za 2. světové války jen těsně unikl roztavení. I od kostela je pěkný výhled do údolí Labe, i když trochu podobný tomu Doerellovy vyhlídky.
Po zelené turistické značce jsem nejprve za obcí přešla přes strž, kterou protéká potůček Dubina (dnes ale suchý) a pak vystoupala nahoru na kopec. Z mapy jsem zjistila, že v prostoru strže a jejího okolí se nalézá přírodní zvláštnost Dubické ventaroly. Nikdy jsem slovo "ventarol" neslyšela, a tak se chtěla dozvědět, o co vlastně jde. Ventarol je geologická zvláštnost, kdy malými skalními puklinami proudí skrz úbočí nebo kopec vzduch. V zimě je v níže položených místech nasáván studený vzduch, který je průchodem puklinami ohříván a obohacován o vlhkost, a ve výše položených místech vyfukován do prostoru. V létě je efekt opačný - nasáván je teplý vzduch z horní části, který se průchodem ochlazuje, a v dolní části je vyfukován. Řekla bych, že to funguje stejně jako komín.
Nahoře vede přes kopec elektrické vedení a pod ním je vykácený les. A právě z tohoto místa je opět krásný výhled do údolí Labe. Další cesta mě přivedla k odbočce na vyhlídku Mlynářův kámen. I tato vyhlídka je vzdálená od turistické cesty. Není to daleko, asi 400 m, ale výhled z ní je opravdu krásný. Do údolí se díváte ze skalního ostrohu, na které stojí veliký kříž.
Vyhlídka Mlynářův kámen a výhled z ní, další výhled z cesty na vyhlídku Mlynářův kámen, údolí (spíše rokle) Moravanského potoka
U odbočky k vyhlídce Mlynářův kamen začíná místní modrá turistická značka, vedoucí do údolí Moravanského potoka s malými vodopády. I když jsem nepředpokládala, že by byla v potoce voda, chtěla jsem místo vidět. Moravanský potok vytéká z malého rybníčku poblíž obce Stebno a voda skutečně v potůčku byla. Poté, co potok proteče obcí Moravany, vtéká do hluboké rokle a jeho voda padá přes kaskádu 3 menších vodopádů a dalších menších stupňů, které byly vytvořeny lávovým proudem. I když dnes nebylo v potoce moc vody, místo stojí za zhlédnutí obzvlášť proto, že rokle je opravdu divoká, lemovaná skalami, na mnoha místech i dost vysokými. Turistická cesta vede po jejím horním okraji a je celkem pohodlná. Po ní jsem došla až do obce Dolní Zálezly, vyfotografovala si tady naposledy Labe a vrátila se do Prahy.
Byl
to krásný výlet, pohodlný, s malým převýšením, ne dlouhý, ale hlavně s mnoha
krásnými vyhlídkami. Stojí za to se sem podívat. Přece jen se ale musím se
zmínit o něčem, co mě dnes trochu rozesmutnělo. Je to strašlivé
sucho, které v této oblasti je. Na stromech žloutne listí a některé stromy
dokonce shazují zelené listí. Téměř v celé republice před časem pršelo, ale
tady asi ne. Je to moc smutný pohled, když vidíte na zemi zelené listy, jako by
je někdo otrhal. To se ale jenom strom brání suchu.
Labské vyhlídky II - 11. srpna 2022