Javorník

Na dnešní den jsem si naplánovala výlet do Javorníku. Chtěla jsem navštívit zámek a pak se ještě vydat na cestu ke zřícenině hradu Rychleby. Když jsem si ale cestu lépe promyslela, rozhodla jsem se výlet rozdělit a dnes navštívit jen zámek a prohlédnout si město. A do Javorníka se vrátit ještě jednou. Po příjezdu do městečka jsem se hned vypravila na zámek, který tvoří jeho skutečnou dominantu. Díky výborné průvodkyni jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací.

Ještě dříve, než se zmíním o zámku, napíšu pár informací o městě. Javorník s asi 2600 obyvatel je město ležící v Českém Slezsku na severovýchodním úpatí Rychlebských hor, 23 km severozápadně od Jeseníku. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nejvyšším vrcholem značně hornaté západní části území města je pohraniční Borůvková hora (900 m n. m.) s rozhlednou. Území, patřící do katastru města, patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy a protéká jím řada souběžných, severovýchodně směřujících menších toků pramenících v Rychlebských horách. Samotným městem protéká Javornický potok.

Javorník se připomíná poprvé kolem roku 1290 v rejstřících desátků vratislavského biskupa pod jménem Jawirnik. Tehdy se jednalo o ves s 40 lány, zákupním fojtstvím a kostelem. Roku 1307 se poprvé připomíná rovněž hrad Javorník.

V 14. století bylo pod hradem založeno městské osídlení a Javorník je několikrát uváděn jako město. Od počátku 15. století však byl znovu označován jen jako ves nebo případně městečko. Patrně v roce 1428 byl hrad dobyt husitskými vojsky a od nich byl v roce 1432 vykoupen za 10 000 grošů zpět. Biskup hrad neobnovil, naopak nechal jeho opevnění zbourat, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel. Okolní panství pak biskupové zastavovali.

Výhled z města na zámek, výhled od zámku na město: dole radnice, vpravo kostel Nejsvětější Trojice, před kostelem bývalá budova soudu, vzadu za smrkem kostel sv. Kříže, kostel Nejsvětější Trojice, domy ve městě pod zámkem

Pozdně gotickou rekonstrukci hradu i obnovu panství zahájil vratislavský biskup Jan IV. Roth (1482–1506) a pokračoval v ní jeho nástupce Jan V. Thurzo (1506–1520). V té době byl hrad přejmenován – ke cti patrona vratislavské diecéze sv. Jana Křtitele – na Jánský Vrch. Toto jméno se občas užívalo i pro městečko Javorník.

V okolí se začalo těžit stříbro a železná ruda a roku 1549 byl Javorník povýšen na (horní) město. Tehdy je poprvé doložena i škola a roku 1579 také poprvé arcikněžství. Po požáru roku 1576, který město zcela zničil, po pozdějším plenění za třicetileté války, a po morové ráně, jíž podlehlo 532 obyvatel Javorníka, byl status města opět zpochybněn a musel být roku 1638 znovu obnoven. Městem se přitom stala jen část Javorníku. Severní část zůstala vsí a rovněž hrad Jánský Vrch se sousedními domy byl samostatnou právní jednotkou s vlastními privilegií.

Čarodějnické procesy, hojné v okolí v druhé polovině 17. století, se Javorníku vyhnuly. Výrazem obnovy města se stala i stavba nového kostela Nejsvětější Trojice, dokončená roku 1725, a současně také fary, radnice a školy. Farnost sem byla přenesena roku 1715 od starobylého kostela sv. Kříže v Javorníku Vsi.

Největší rozvoj města nastal paradoxně po roce 1742, kdy se Javorník v důsledku dělení Slezska ocitl v rakousko-pruském pohraničí. Javorník se od roku 1767 stal sídlem biskupské politické i majetkové správy pro rakouskou část Nisského knížectví. Zejména zde však v letech 1757–1763 a 1766–1797 pobýval vratislavský kníže-biskup hrabě Filip Gotthard Schaffgotsch, který ve válkách o rakouské dědictví podporoval Marii Terezii a nemohl poté v pruské části své diecéze působit. Tento poněkud světácký a uměnímilovný biskup vytvořil v Javorníku významné kulturní a zejména hudební centrum. Za jeho působení zde strávil 29 let svého života (1770–1789) významný hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf. Biskup Schaffgotsch rovněž provedl přestavbu hradu na barokní zámek, který pak byl oblíbenou rezidencí vratislavských biskupů a arcibiskupů až do roku 1945.

Na přelomu 18. a 19. století byl Javorník největším a nejvýznamnějším sídlem na Jesenicku s rozvinutou zejména textilní výrobou. Díky několika manufakturám byl Javorník zejména střediskem výroby hrubého vlněného sukna – harasu.

"Zlatý věk" Javorníka byl ukončen požárem roku 1825, který zničil značnou část města včetně radnice a kostela, ale také většiny průmyslových závodů. Textilní průmysl se tu neobnovil (ani po připojení na železnici roku 1897) a hlavním hospodářským odvětvím bylo lesnictví a nepříliš výnosná těžba stříbra, arsenu v Račím údolí (1855–1869) a železné rudy. Významnými podniky města se staly vápenka (1833) a bělidlo (1835). Zámek Jánský Vrch zůstal kulturním centrem, které navštěvoval např. básník Josef von Eichendorff.

S připojením Javorníka k Československu roku 1918 většina obyvatel nesouhlasila. Napětí v prvním roce republiky vyvolaly konflikty s 14. střeleckým plukem, při nichž byli zastřeleni dva místní občané. Rovněž již před Mnichovskou dohodou zde operoval Freikorps (polovojenský sbor) a ovládl zdejší území ještě před oficiálním předáním Německu. Za války existovaly v Javorníku i v okolí zajatecké pracovní tábory. Od roku 1945 zdejší pracovní tábor posloužil k internaci německých mužů před odsunem (ženy byly internovány v zámku).

Velká část majetku vratislavského arcibiskupství (k Jánskému Vrchu patřilo 33 795 ha zemědělské půdy) byla zabrána již za pozemkové reformy v letech 1925–1927. Roku 1948 byl zabrán i zbytek majetku a v Javorníku vznikl velký státní statek. Plný přechod biskupského majetku – včetně zámku Jánský Vrch – na stát se však mohl uskutečnit až po majetkovém vyrovnání české a polské katolické církve roku 1984. Drobné průmyslové závody po roce 1948 zanikly a těžba uranu na přelomu 50. a 60. let přinesla jen dočasný efekt. Vedle zemědělství zde existovala jen výroba plyšových hraček a kovového nábytku. Hospodářskou stagnaci nezastavilo ani zřízení pobočky MEZ Postřelmov koncem 80. let, která ostatně po roce 1989 brzy přestala vyrábět.

Okolí zámku Jánský Vrch bylo již od roku 1979 památkovým ochranným pásmem, stejně jako okolí kostela sv. Kříže ve Vsi Javorníku. Od roku 1992 je centrum Javorníku městskou památkovou zónou a samotný zámek je od roku 2001 národní kulturní památkou.

Zámek Jánský Vrch vytváří díky svému umístění na skalnatém výběžku nepřehlédnutelnou dominantu města. Jeho současná podoba je výsledkem četných stavebních úprav v průběhu 16. až 19. století. Až do roku 1945 zámek sloužil jako letní sídlo vratislavských biskupů a arcibiskupů.

Ze zámeckého interiéru – jídelna a pokoj pro hosty

Během prohlídek je možné si na zámku prohlédnout dochované historické nástěnné malby, početný mobiliář z 19. století, obrazy a další předměty. Zároveň se v interiérech nachází unikátní expozice historických dýmek, která je údajně největší svého druhu ve střední Evropě. Kolem zámku se nachází anglický park, založený počátkem 19. století.

Po prohlídce zámku jsem se zašla podívat i do zámeckého parku a odtud se vydala do bývalé Vsi Javorník s kostelem sv. Kříže.

Ves Javorník měla dlouho oddělenou historii. V roce 1850, při zavedení obecního zřízení, byla dokonce připojena jako osada nikoli k Městu Javorník, ale k Bílému Potoku. Až roku 1869 byla spojena s Městem Javorník do společného města s názvem Javorník. Obě části ale byly až do definitivního sloučení roku 1976 považovány za samostatné osady.

Hřbitovní kostel sv. Kříže, který zde stojí, je jednolodní podélná stavba s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií. Byl postaven ve 13. století v románsko-gotickém stylu, a jedná se o jednu z nejstarších staveb ve Slezsku. Jeho vnitřní prostory zdobí nedávno odhalené unikátní fresky z přelomu 13. a 14. století s postavami apoštolů, biblických postav a znaky vratislavských biskupů.

Kostel byl zavřený, a tak jsem si ho jen vyfotografovala. Zaujala mě i velká plastika v hřbitovní zdi. Vrátila jsem se zpátky do centra, a chvíli jsem se ještě do odjezdu autobusu městečkem procházela. Zastavila se u kostela Nejsvětější Trojice, radnice a budovy bývalého soudu.

Kostel sv. Kříže s reliéfem o ohradní zdi kostela, reliéf na hřbitovní zdi, jižní portál kostela sv. Kříže

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl postavený v letech 1716-23 podle projektu stavitele M. J. Kleina. Dnešní podoba podle návrhu stavitele Schwarzera pochází z roku 1866. Jedná se obdélníkovou jednolodní stavbu s užším presbytářem v závěru lodi a přistavěnou sakristii ze severozápadu. Kruhová kaple Panny Marie Bolestné byla ke kostelu přistavěna až v roce 1755. Do tohoto kostela se sice dalo nahlédnout, ale přes velmi hustou síť. To, že je kostel chráněn mříží proti případným vandalům, chápu, ale proč si ho přes hustou síť nelze ani prohlédnout, tomu nerozumím.

Na náměstí poblíž kostela Nejsvětější Trojice stojí ještě dvě významné budovy. První z nich je budova radnice, jejíž původní barokně manýristická budova byla postavená roku 1724. Po požáru roku 1825, který zničil velkou část města i s budovou radnice, byla na přelomu 19. a 20. století obnovená a upravována tak, aby její barokně manýristický ráz zůstal zachován.

Další zajímavou stavbou na náměstí je budova soudu, kde soud sídlil od roku 1848 do 50. let 20. století, a kde se nyní nachází Městské muzeum a informační centrum. Původní empirová budova bývalého soudu se starším jádrem byla postavená brzy po ničivém požáru v roce 1825. Nová budova soudu se sousední sýpkou rozšířily budovu směrem do náměstí.

Do oblasti severně od Lipové – Lázně jsem se dnes dostala vůbec poprvé. Musím říct, že jsem byla dost překvapená. Očekávala jsem "hory", ne sice tak vysoké jako nedaleké Jeseníky, ale to, že už od obce Vápenná se bude rozkládat téměř rovina, jsem nečekala.

Pokud jde o dnešní výlet, byl moc pěkný. Jak už jsem psala, prohlídka zámku byla zajímavá, a prohlédla jsem si i celé historické centrum Do Javorníka se chystám ještě jednou. Chtěla bych vidět zříceninu hradu Rychleby, Tančírnu a zastavit se ještě jednou jeho centru. A už se docela těším.

Javorník – 4. dubna 2026